Jen vloni představovaly pokuty třicet milionů korun a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil 530 správních řízení. Jak se nedostat do problémů?

Zadavatelé dělají často chyby už při samotném uveřejnění zakázky. Pro uveřejnění je nejjistější použít některý z oficiálních atestovaných elektronických nástrojů. Ten zadavatele navede a pomůže mu bezpečně projít uveřejněním zakázky bez rizika chyb z nepozornosti i z pouhé neznalosti. Na speciálním portálu si zadavatel může založit svůj unikátní profil, který si následně zaregistruje v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. „Pomocí jednoduchého formuláře pak zadavatel vyplní všechny zákonem stanovené náležitosti veřejné zakázky. Po uložení do systému získá jistotu, že splnil svou zákonnou povinnost,“ radí David Horký, jednatel společnosti QCM, která dodává technické řešení Portálu pro vhodné uveřejnění.

Zakázky bez výběrového řízení mají svá pravidla

Další častou stížností Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je neodůvodněné přidělení zakázky bez výběrového řízení. Tu je možné přidělit jen v případech, kdy ji může z technických či jiných specifických důvodů splnit pouze jeden určitý dodavatel. Tento postup musí podpořit nezávislý odborný posudek, který prokáže nevyhnutelnost přímého zadání. Přímé zadání je také možné u některých zakázek malého rozsahu, jejichž hodnota nepřekročí hranici sto tisíc korun. U nich by měl přímému zadání předcházet alespoň průzkum trhu pro zjištění nejvýhodnějších nabízených podmínek. Ve všech ostatních případech musí zadavatelé vypsat řádnou soutěž, jinak riskují případné stížnosti.

Pozor na zjevnou i skrytou diskriminaci

Zásada rovného přístupu a zákazu diskriminace je základní princip všech veřejných zakázek. Při zjevné diskriminaci zadavatel postupuje vůči jednomu dodavateli jinak než vůči ostatním dodavatelům, skrytá se projevuje hlavně nepřiměřeným nastavením kvalifikačních předpokladů uchazečů tak, že jsou někteří dodavatelé ze soutěže o zakázku vyřazeni. A to i přesto, že by ji ve skutečnosti byli způsobilí plnit. Předejít diskriminaci a z ní vyplývajícím důsledkům může zadavatel předběžným průzkumem trhu a následným stanovením předmětu zakázky. Ne však na konkrétní produkt nebo službu určitého dodavatele, ale podle účelu plnění.

Chyby bývají též v hodnocení nabídek

Časté problémy bývají rovněž při vyhodnocování nabídek dodavatelů. Chyby se objevují už při samotném stanovování hodnotících kritérií, jejich vah a přesného postupu hodnocení. To ne vždy poskytne uchazečům jasnou představu, jakým způsobem budou jejich nabídky posuzovány. Zadavatel by měl hodnotící kritéria ještě před jejich uveřejněním řádně uvážit. Jejich případné dodatečné úpravy či změny v průběhu samotného hodnocení už nejsou přípustné. Klíčovou vlastností každé veřejné zakázky by měla být její transparentnost – od vypsání až po přidělení vítěznému dodavateli. Měla by garantovat, že zakázka proběhla přesně v zákonných normách. Pro tento účel je vhodné využít atestované elektronické nástroje.

Nabízejí jednoduchý standardizovaný způsob, jak vypisovat zakázky naprosto prokazatelným způsobem. „Celý proces zadání veřejné zakázky je díky elektronizaci snadno dohledatelný, čímž jsou vyloučeny veškeré pochybnosti o případných pochybeních,“ sděluje David Horký zadavatelům.

Vydáno 23. 10. 2012, Týdeník Opavský a Hlučínský Region, str. 12